Rozhovor

Co byste měli říci na pracovním pohovoru?

Co byste měli říci na pracovním pohovoru?
Obsah
  1. Obecná pravidla komunikace
  2. Na co se zeptat zaměstnavatele?
  3. Co o sobě říct?
  4. O čem je lepší mlčet?

Pohovor je nejdůležitější fází náboru. Pro úspěšné absolvování se uchazeč musí předem připravit a promyslet, co s budoucím zaměstnavatelem osobně probrat a čeho se vyvarovat.

Obecná pravidla komunikace

Chcete-li správně komunikovat na schůzce s potenciálním zaměstnavatelem, je nutné nejen promyšleně znít otázky a odpovědi, ale také dodržovat obecně uznávané normy chování.

  • Na pohovoru by se měla mluvit pouze pravda, protože nepravdivé informace lze poměrně snadno zkontrolovat, což žadateli zjevně neprospěje. Ve velkých firmách navíc bezpečnostní služba často samostatně vytváří dokumentaci pro každého potenciálního zaměstnance a již do ní lze umístit pravdivé informace. Projev by měl být sečtělý, ale zaměřený na pole působnosti firmy a osobnost recruitera. Například mluvit suchými úřednickými frázemi bude na schůzce s šéfem reklamní agentury po 25 let nevhodné.
  • Je lepší se připravit na produktivní komunikaci - promyslete si odpovědi na případné nestandardní otázky a předem si předepište řadu bodů zájmu. Na samotném pohovoru by se mělo vždy mluvit k tématu, aniž by se nechal rozptylovat historkami ze života příbuzných nebo diskusemi o politické situaci v zemi. Je důležité snažit se co nejvíce vyhýbat parazitujícím slovům a samozřejmě zcela odstranit vulgární výrazy. Během dialogu by člověk neměl projevovat žádnou agresi ani neuctivě odpovídat na otázku otázkou. Stížnosti na vaše vlastní blaho nebo jakékoli pokusy vyvolat lítost budou nevhodné.
  • Předpokládá se, že náboráři jsou dobří v používání silných slov a dokonalých sloves. Během pohovoru byste se měli pokusit vložit slova „udělal“, „dosáhl“, „rozvinutý“, „dokončený“ atd. Velké množství sloves jako „upraveno“, „udělal“, „zkoumalo“ může vytvořit dojem partnera jako osoby, která konečnému výsledku nic nepřináší. Během rozhovoru musí být v hlase slyšet sebevědomí a jasnost.
  • Sebeprezentaci lze právem nazvat nejdůležitější částí rozhovoru, proto je potřeba se na to předem připravit. V ideálním případě trvá 2 až 3 minuty a během této doby jsou pokryty všechny důležité a významné aspekty odborné činnosti žadatele.

Další blok je již věnován otázkám recruitera – standardním i nestandardním a celý rozhovor končí otázkami potenciálního zaměstnance.

Na co se zeptat zaměstnavatele?

Zaměstnavatel vás zpravidla po pohovoru s uchazečem vyzve, abyste mu položili otázky. V tuto chvíli byste se rozhodně měli informovat o platových a pracovních podmínkách.

plat

O otázce mezd nelze prvoplánově diskutovat, ale poté, co se uchazeč kvalitně odprezentuje, bude zcela vhodné zjistit si veškeré finanční detaily. Navíc, pokud projevíte nezájem o mzdu, můžete se projevit jako neprofesionál a člověk, který se nestará jak o obor činnosti, tak o sebe... V případě, že personalistu zajímá, kolik by chtěl uchazeč dostat, měl by se orientovat podle průměrné mzdy na trhu práce v této oblasti.

V tuto chvíli by určitě nemělo být zmiňování nějakých částečných úvazků nebo příjmů třetích stran.

Pracovní podmínky

Stejně důležité je informovat se s náborovým pracovníkem o pracovních podmínkách. Můžete začít otázkou na přímou odpovědnost a činnost oddělení, ve kterém budete pracovat. Bude užitečné zjistit, kdo se stane bezprostředním šéfem, kolik lidí pracuje v oddělení. Je bezpodmínečně nutné vyjasnit otázku možných pracovních cest a pravděpodobnosti přepracování v nevhodnou dobu. Bylo by fajn si hned ujasnit délku zkušební doby, rozvrh práce a rozvrh dovolených. V seznamu relevantních otázek jsou také otázky týkající se firemní dopravy a dress code.

Je třeba se vyhnout osobním otázkám, například ohledně přítomnosti svobodných mužů ve společnosti. Neměli byste se ptát na základní věci, o kterých musí uchazeč vědět, například co firma obecně dělá.

Co o sobě říct?

Když vás na pohovoru požádáte, abyste o sobě řekl, mluvíme samozřejmě o profesionální činnosti a úspěších v ní dosažených, nikoli o nějakých osobních detailech. Nemá však smysl doslova duplikovat osobní údaje uvedené v životopise. Je nezbytné, abyste tazateli prezentovali své úspěchy, kvalifikaci a zkušenosti. Užitečné budou i fráze, které odhalují nejsilnější stránky, například smysl pro detail, schopnost efektivně pracovat v týmu i samostatně, zodpovědnost a vytrvalost. Je důležité strukturovat svou prezentaci tak, aby jasně demonstrovala své výhody oproti ostatním konkurentům ucházejícím se o stejnou pozici.

Je důležité si pamatovat, že hlavním účelem sebepředstavení je, aby personalista viděl přímou souvislost mezi vzděláním kandidáta a senioritou s pozicí, kterou hledá. Důraz tedy bude třeba klást právě na ty úspěchy, které nějak souvisí s požadavky současné pozice.

Pokud je žadatel požádán, aby promluvil o svých nedostatcích, pak je důležité volit slova tak, aby je prezentovala pozitivně. Řekněte například, že přílišný perfekcionismus někdy vede k porušování termínů, ale pouze kvůli touze dělat práci co nejefektivněji.Příběh o tom, jak určitá chyba vedla k chybě, by byl užitečný, ale na oplátku umožnil získat cennou lekci a to se již nikdy nebude opakovat.

S největší pravděpodobností během pohovoru dojde k rozhovoru o tom, proč dotyčný opustil svou starou práci. Samozřejmě je třeba o tom mluvit pravdu, ale ne „hanobením“ předchozího místa zaměstnání a jeho zástupců, ale zachováním neutrality.

Náborový pracovník se velmi často snaží zjistit motivaci uchazeče a přimět ho k práci v konkrétní společnosti. V tomto případě můžete mluvit o profesionálním zájmu o toto pracoviště, když jste se předtím seznámili s jeho činností. Nebude zbytečné mluvit o vaší touze podílet se na projektech realizovaných společností. Je skvělé, pokud je zmíněna inspirace samotným pracovním procesem, cesta k dosažení cíle nebo týmová spolupráce. Nemělo by se říkat, že hlavní motivací jsou peníze.

Pokud se náborář zeptá na podivnou otázku, která vás zavede do slepé uličky, neměli byste si dělat starosti, odmítat odpověď nebo demonstrovat svou odvahu. Vždy můžete diskutovat a prokázat, když ne konkrétní znalosti, tak schopnost myslet nebo být kreativní při řešení problému. Pokud se partner zeptá na možné další pracovní nabídky, můžete zmínit jejich existenci, ale zaměřte se na to, že tato společnost a pozice jsou nejatraktivnější.

Na otázku o rodinném stavu i rodině jako překážce v práci odborníci doporučují odpovědět, že dříve se tyto dvě sféry života bez problémů snoubily a tak tomu bude i v budoucnu.

O čem je lepší mlčet?

    Při ucházení se o zaměstnání by se nemělo zmiňovat, že toto volné místo je jedinou šancí, jak si nějak zlepšit vlastní život. Zejména bychom se neměli soustředit na budoucí plat a příležitosti, které se otevřou jeho přijetím. Zaměstnavatel si může myslet, že uchazeč nehodlá investovat a jednat v souladu se zájmy společnosti, ale chce pouze získat finanční odměnu.

    Důležité je zpočátku psát životopis tak, abyste se vyhnuli nepříjemným otázkám na neustálou změnu působiště. Pokud se přesto ukázalo, že se toto téma objevilo, je lepší mluvit o likvidaci podniku, změně bydliště nebo jiných vnějších okolnostech. Odpověď by měla být doplněna zmínkou o touze pracovat na plný úvazek a na plný úvazek.

    Otázka "Jak se vidíš za 5 let?" velmi často zní na pohovorech. Odpověď na ni je lepší připravit předem, protože někdy pravda vyřčená ze srdce hraje žadateli v neprospěch. O své sny o vlastním podnikání není třeba se dělit, protože zaměstnavatel má většinou zájem o dlouhodobou spolupráci. V tomto případě je nejlepší komunikovat konkrétní záměry uspět v rámci firmy. V rozhovoru by se samozřejmě nemělo objevit „rodina, děti, cestování“.

    Mimochodem, během pohovoru byste neměli mluvit o svých selháních. Ne každý recruiter je bude brát jako plus. Je lepší se příliš nezabývat osobními úspěchy – ani ty by se neměly skrývat, ale výslovný důraz bude nevhodný. V případě, že má zaměstnavatel o nějaký koníček zájem, je lepší informovat o těch, které mohou firmě nějak prospět: například schopnost fotografovat nebo učit se jazyky.

    Pokud takové chybí, jsou vhodné neutrální odpovědi: sport, četba, pobyt v přírodě. Samozřejmě se nesmí zmiňovat zájem o hazard nebo podobné destruktivní návyky.

    Při komunikaci s potenciálním zaměstnavatelem je lepší vyhnout se otřepaným frázím nebo přílišné upřímnosti. Při oznamování desítek dalších pracovních nabídek je důležité nebýt drzý, nelze prokázat známost.

    bez komentáře

    Móda

    krása

    Dům